Nacházíte se zde: Úvod Povídání z křišťálové studánky O svátcích Stránka 2

O svátcích

Autor: v Čtvrtek 29.11.2012 21:32:17 |

Velikonoce

Autor: v Sobota 27.03.2010 19:35:24 |

Velikonoce jsou nejvýznamnějším svátkem křesťanské církve, který je spojen s památkou umučení a znovuvzkříšení Ježíše Krista. Proto se o velikonocích zvěstuje, že život zvítězil nad smrtí, láska nad nenávistí a pravda nad lží.

Velikonoce se začínají slavit ve svatém týdnu, který je už započat Květnou nedělí. V letošním roce nám připadla Květná neděle na den 1. dubna. 2012. A podle čeho vzniklo slovo velikonoce? O svátcích byla Ježíšova POSLEDNÍ VEČEŘE PÁNĚ s učedníky skutečně poslední, protože přicházející pochopové Ježíše svázali, zatkli a odvedli do Jeruzaléma. Poté kněží nechali spoutaného Ježíše odvést k Pontskému Pilátovi, místodržícímu římského císaře v Palestině, který byl nucen dát rozkaz, aby byl Ježíš ukřižován. A tak se stalo. Protože podle zákona nesměla mrtvá těla zůstat na kříži ve sváteční den, bylo dovoleno Josefovi, který byl Ježíšovým stoupencem, tělo sundat, a podle zvyku zavinout do plátna a uložit do připraveného hrobu ve skále. Ale Ježíš před ukřižováním předpověděl své zmrtvýchvstání. A skutečně třetího dne sestoupil z nebe anděl v bělostném rouše a odvalil kámen z hrobu. Ježíšův zázrak zmrtvýchvstání se odehrál v noci ze soboty na neděli. Téhož dne za svítání přišla ke hrobu Marie a Maria Magdalena se dvěma dalšími ženami. Přinášely vonné masti a chtěli pomazat Ježíšovo tělo, ale našly hrob prázdný. Tam se jim zjevili dva andělé a řekli jim, že Kristus vstal z mrtvých. Tato noc se nazývá Velkou nocí a od ní je odvozen i název velikonoce. Tradice klade neděli po Velké noci na první jarní úplněk, kdy slaví svůj velký svátek Pesach i Židé. Od toho dne se Ježíš svým učedníkům zjevoval na různých místech po čtyřicet dní. Čtyřicátého dne se Kristus ukázal apoštolům naposledy. Přikázal jim, aby vyčkali v Jeruzalémě, dokud na ně nesestoupí Duch svatý. Pak je vyvedl na Olivovou horu, požehnal jim a před jejich zraky se ve stříbrném oblaku vznesl do nebes. Ve velikonočním období se nosí bílá barva – barva světla, která je erbem čistoty a znovuzrození. Dne 1. dubna – Květná neděle, dne 6. dubna – Velký pátek, dne 7. dubna – Bílá sobota, v neděli, dne 8. dubna – Boží hod Velikonoční; ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ a v pondělí Velikonoční pondělí.

Krásné svátky jara v roce 2012 a láskyplné Velikonoce všem svým klientům a čtenářům přeje s láskou

Jitka Bártová.

Více...

Svátek zamilovaných a legenda svatého Valentina.

Autor: v Neděle 14.02.2010 10:15:20 |

Každoročně, dne 14. února slavíme svátek zamilovaných:o) A jak vlastně vznikla tato tradice, kdy se na den svatého Valentina vyměňují poselství lásky?

Za dávných časů, v dobách raného křesťanství a za vlády římského císaře Claudiuse žil muž, který byl svou vírou oddán Kristu a tento muž se jmenoval Valentinus – Valentin. Římský císař Claudius vyhlásil, že vyznávání křesťanské víry je zločinem, který se musí potrestat smrtí.

Valentin, který byl svou vírou oddán Bohu, tajně oddal dva mladé a zamilované lidi, kteří svou lásku skrývali, protože se milovali proti vůli rodičů. A tak stihl Valentina trest za to, že se protivil císařově vůli a Valentin byl uvězněn a odsouzen na smrt.

A co dále vypráví legenda? V posledních týdnech Valentinova života přivedl žálářník do Valentinovy cely svou slepou dceru Julii. Prosil a naléhal na Valentina, aby vyléčil její slepotu a ten dal žalářníkovi slovo, že udělá vše, aby Julii pomohl. Celý dlouhý čas svým vyprávěním o Ježíšovi učil Julii, ale vyléčit její slepotu se mu nepodařilo…Až v předvečer své smrti Valentin napsal Julii dopis, ve kterém se s ní rozloučil a nabádal ji, aby zůstala věrná víře, kterou ji naučil a také zachovala věrnost Bohu. Dne 14. února popravili Valentina v blízkosti brány, která později na jeho památku dostala jméno Porta Valentini.

Když zarmoucená Julia otevřela dopis, který byl nadepsán “Od tvého Valentina”, stal se zázrak a její slepota se ztratila. A tak byl 14. únor stanoven jako Den svatého Valentina, kdy se vyměňují poselství lásky. Láskyplného Valentýnka Vám přeje Jitka Bártová.

Více...

Tři králové.

Autor: v Sobota 02.01.2010 19:57:06 |

Zářicí hvězdu, která vzplála na nebesích v čase Ježíškova narození neviděli pouze pastýři, ale za jejím svitem se vydali i tři mudrcové z Východu, kteří se chtěli poklonit nově zrozenému králi Izraele. Když konečně došli do Betléma a nalezli skrovný příbytek, v němž se zdržovala Maria s Ježíškem a Josefem, s úctou poklekli před děťátkem a složili k jeho nohám své dary. Zlato, jako hold královské důstojnosti, kadidlo, jímž chtěli uctít jeho božský původ a vonnou myrhu – koření, které se používalo k balzamování nebožtíků, jako připomínku proroctví, že toto děťátko má svým utrpením vykoupit lidstvo. Z biblických mudrců se stali sv. tři králové a byla jim dána jména Kašpar, Melichar a Baltazar a později Baltazara začali malíři zobrazovat jako černocha.

Tak jako každým rokem, tak i v letošním roce ve středu, dne 6. ledna 2010 začíná masopustní období a svátek, ve kterém opěvujeme příchod sv. tří králů, nesoucí jména Kašpar, Melichar a Baltazar. V katolických zemích se o svátku Zjevení Páně (dne 6. ledna) píše posvěcenou křídou na dveře domů a chlévů zkratkaK†M†B†jako formule požehnání a vykládá se jako iniciály tří králů. Christus mansionem benedicat – Kristus, ať obydlí žehná po celý rok a proto se za třetí křížek píše i letopočet. Tři křížky symbolizují nejsvětější trojici, tj. Otce, Syna a Ducha Svatého.

Více...

Cyril a Metoděj, věrozvěstové Slovanů

Autor: v Neděle 05.07.2009 05:05:29 |

Protože pátého července máme svátek na počest slovanských věrozvěstů, nahlédneme do biblického příběhu…Za dávných časů se narodili dva bratři. Starší Metoděj se narodil v roce 815 a mladší Konstantin v roce 826. Bratři pocházeli z významné soluňské rodiny a oba se již v mládí rozhodli zasvětit svůj život Bohu. Metoděj zprvu sloužil císaři a pro svou spravedlnost a laskavost si poté získal lásku lidí. A tak opustil život císařského dvora a uchýlil se na horu Olymp, kde vstoupil do kláštera sv. Basila.

Mladší Konstantin jevil nadání pro duchovní vědy a spravoval knihovnu při chrámu Boží Moudrosti. Protože jeho srdce toužilo po samotě a zbožném rozjímání, následoval bratra Metoděje do kláštera na hoře Olymp. Jak vypráví legenda, byli bratři donuceni opustit tiché zdi kláštra sv. Basila.

Přeplavili se přes Černé moře a přistáli na poloostrově Krymu. Dříve, než se vydali na další cestu na Moravu, přeložil Konstantin bohoslužebné knihy do slovanského jazyka. Po třech letech působení na Moravě se bratři vypravili se svými žáky do Říma, kde poté bratři předložili papeži ke schválení bohoslužebné knihy ve slovanském jazyce. A papež přání vyhověl a knihy schválil.

Ale když Konstantin vážně onemocněl, cítil, že se blíží konec jeho života. A tak se uchýlil do kláštera při chrámu sv. Klimenta v Říme, kde přijal řeholní jméno Cyril a roku 869 pokojně zemřel. Metoděj byl papežem vysvěcen na misijního biskupa a na Moravu se mohl vrátit v roce 874. Když papež nařídil, aby Metoděje poslouchali všichni kněží na Moravě, mohl Metoděj vykonávat svůj úřad až do svého skonání roku 885. Tak vypráví legenda a dvou bratřích, kteří zasvětili svůj život Bohu, o Metodějovi a Cyrilovi.

Více...

Legenda o knížeti Václavovi.

Autor: v Pátek 26.09.2008 21:05:17 |

Když roku 921 zemřel český kníže Vratislav, byl jeho syn Václav ještě příliš mlád. A tak o výchovu dědice trůnu pečovala babička Ludmila, která dbala, aby její vnuk Václav byl vychováván jako řádný křesťan. Václavova matka Drahomíra s nevolí pozorovala Ludmilin vliv na Václava a bála se, aby se z jejího syna nestal slaboch. A tak jednoho večera její oddaní sluhové přepadli babičku Ludmilu v kapli, právě když se modlila a zardousili ji závojem, který jí strhli z hlavy.

Ale i přesto, když Václav dospěl a ujal se sám vlády, s laskavostí se snažil, aby křesťanství zakořenilo v duších jeho poddaných. Mírumilovný kníže chtěl také šetřiti životy svých poddaných. Kácel šibenice a propouštěl vězně ze žalářů. Když se vévoda Radslav pokusil dobýt část Václavova území, byl mírumilovný kníže nucen vyzvat Radslava na souboj. Když však chtěl Radslav vytasit zbraň, spatřil na čele knížete zářicí kříž. A tak v posvátné bázni padl na kolena a prosil o odpuštění a smír. A tak Václavova zbožnost a laskavost budila nevoli u mnoha bojovníků, kteří začali našeptávat jeho bratrovi Boleslavovi, že on sám by byl lepším vladařem, než zbožný Václav. Inu, Boleslav neměl bratra příliš v lásce, protože mu zazlíval, že souhlasil s poplatkem císaři pro zachování míru. A tak se nechal svést ke hrůznému zločinu. Pozval bratra na své sídlo a když šel časně ráno Václav do kostela na mši, vrhli se na něho vrahové s tasenými meči a Václava na místě ubili.

A tak je patron české země svatý Václav zobrazován ve zbroji s mečem a štítem, na němž je černá orlice ve stříbrném poli. A Václavem milovaná babička Ludmila je oděna v knížecím šatě a kolem krku má ovinutý šál, kterým byla zardoušena.

Tak vypráví legenda o knížeti Václavovi a o jeho babičce Ludmile.

Více...