Legenda o knížeti Václavovi.

Když roku 921 zemřel český kníže Vratislav, byl jeho syn Václav ještě příliš mlád. A tak o výchovu dědice trůnu pečovala babička Ludmila, která dbala, aby její vnuk Václav byl vychováván jako řádný křesťan. Václavova matka Drahomíra s nevolí pozorovala Ludmilin vliv na Václava a bála se, aby se z jejího syna nestal slaboch. A tak jednoho večera její oddaní sluhové přepadli babičku Ludmilu v kapli, právě když se modlila a zardousili ji závojem, který jí strhli z hlavy.

Ale i přesto, když Václav dospěl a ujal se sám vlády, s laskavostí se snažil, aby křesťanství zakořenilo v duších jeho poddaných. Mírumilovný kníže chtěl také šetřiti životy svých poddaných. Kácel šibenice a propouštěl vězně ze žalářů. Když se vévoda Radslav pokusil dobýt část Václavova území, byl mírumilovný kníže nucen vyzvat Radslava na souboj. Když však chtěl Radslav vytasit zbraň, spatřil na čele knížete zářicí kříž. A tak v posvátné bázni padl na kolena a prosil o odpuštění a smír. A tak Václavova zbožnost a laskavost budila nevoli u mnoha bojovníků, kteří začali našeptávat jeho bratrovi Boleslavovi, že on sám by byl lepším vladařem, než zbožný Václav. Inu, Boleslav neměl bratra příliš v lásce, protože mu zazlíval, že souhlasil s poplatkem císaři pro zachování míru. A tak se nechal svést ke hrůznému zločinu. Pozval bratra na své sídlo a když šel časně ráno Václav do kostela na mši, vrhli se na něho vrahové s tasenými meči a Václava na místě ubili.

A tak je patron české země svatý Václav zobrazován ve zbroji s mečem a štítem, na němž je černá orlice ve stříbrném poli. A Václavem milovaná babička Ludmila je oděna v knížecím šatě a kolem krku má ovinutý šál, kterým byla zardoušena.

Tak vypráví legenda o knížeti Václavovi a o jeho babičce Ludmile.