Andělská poradna pro vaše příběhy je pro vás otevřena.

Příběh Moniky ze setkání s andělskou energií.

Dobrý večer, také já bych se s vámi chtěla podělit o svůj zážitek při setkání s andílkem. Bylo to ve snu. Stála jsem u lavičky a najednou se opodál do všech stran rozprostřela záře, která se blížila ke mně. Měla jsem hrozný strach, ale v okamžiku, kdy mě ta záře uchopila a já se spolu s ní vznesla a letěla, můj strach opadl a já se cítila neskutečně šťastná. Monika.

Andělské setkání – můj příběh

Přeji Vám krásný dobrý den, ráda se s Vámi podělím o můj příběh ze setkání s Anděly a jejich skutečně božskou pomocí. Protože mám od dětství nemocné srdíčko, není tomu zase tak dávno, co mě čekala vcelku náročná operace srdce. A tak i já hledala pomoc všude, kde bylo možné a dokonce jsem se obrátila na jasnovidce a na vědmu o radu. Velice zajímavé bylo, když mi oba dva sdělili stejnou informaci, abych se nebránila nástupu do nemocnice, nechala rozhodnutí na lékařích a vše odevzdala Boží vůli, že vše dobře dopadne a budu velmi příjemně překvapena. A tak jsem skutečně vše odevzdala Andělům a Boží vůli a denně jsem si volala Andílky na pomoc při nastávajím operativním zákroku. Bylo mi od Andělů sděleno, že se nemám bát a v klidu jít do nemocnice. A tak jsem po 14 dnech pozitivního a andělského naladění učinila a v pátek, dne třináctého jsem nastoupila na celkové vyšetření na kardio chirurgii před operativním výkonem, který měl probíhat následující pondělí. Tu přistoupili ke mě tři Andělé se stříbrnou a zlatou září a láskyplně mě hladili, vyzařovala z nich překrásná energie klidu a míru. A jak vše dopadlo?:o) Při pátečním vyšetření lékaři jen udiveně a nevěřícne kroutili hlavou, protože voda již na plicích nebyla a srdíčko krásně zvládalo fyzickou námahu, že nakonec operace nebyla nutná a já byla propuštěna domů. Na dotaz lékařů, co “jsem se sebou dělala” jsem spontánně odpověděla, že se obracím na Anděle, které si s láskou volám na pomoc. Od té doby mi lékařka povídá, že jsem zázrak…A také se mnozí okolo nás začali obracet s pomocí na Anděly. Tak toto je útržek z jednoho mého zážitku ze setkání s Anděly. Jitka Bártová.

Příběh nejmenované čtenářky z tajuplného setkání s maminkou.

Ahojky všichni!
Nevím, jestli můj příběh patří mezi andělská povídání, ale přesto se chci podělit se všemi o můj zážitek. Mám astma a přede dvěma lety na jaře jsme doma malovali. Byl typický konec dubna – všechno kvetlo, jeden den bylo hezky a další den foukal vítr. Byl před námi víkend a mně nebylo dobře, špatně se mně dýchalo. Ale přišla vnučka s přítelem a my jsme se všichni pustili do úklidu po malování. Dýchalo se mně stále hůř a hůř. Z neděle na pondělí k ránu jsem měla sen, ze kterého jsem se probudila udýchaná a spocená. Zdálo se mně o mé mamince, která už není mezi námi. Vedla mně za ruku k lékaři, došla tam se mnou a posadila si mně v čekárně na klín a říká: “Neboj se ničeho, jen jí řekni, ať Tě hned vezme, všechno bude dobré!” Posadila jsem se na posteli a už jsem neusnula a ráno jsem se vydala s manželem na alergologii. Šel se mnou, protože mně bylo opravdu hrozně! Nohy jsem měla jako z tvarohu a nemohla jsem ani mluvit, hned jsem se zadýchala. Říkala jsem si, že mně lékař naordinuje ambulantně jednu nebo dvě infuze a bude vše v pořádku, tak jako už mnohokráte předtím. Dorazili jsme tam, čekárna byla plná lidí. Sestřička mně viděla, našla moji kartu a hned jsem byla u lékaře. Ten poslouchal a poslouchal moje průdušky a pak zavolal Rychlou záchrannou pomoc a tak jsem se ocitla na JIPU naší nemocnice. Nesměla jsem vstávat, jen ležet, málo mluvit. V úterý na večer se mně udělalo tak špatně, jak nikdy v životě předtím. Poslední slova, která jsem řekla byla, že to je můj konec, že se udusím! Ohromná bolest na prsou a nadechnout se? To nešlo! Pak jsem se probudila, nevím za jak dlouho. U mé postele stál lékař a sestřičky a moje první slova byla: “Maminka mně říkala, že to bude dobré” Všichni se začali smát. Nevím, co si mysleli, ale mně bylo jasné, že maminka má vždycky pravdu a že to teď už bude v pořádku. Druhý den vyšetření na CT potvrdilo oboustranou plicní embolii. Trvalo to sice ještě skoro pět neděl, než jsem byla propuštěna domů z nemocnice, ale přežila jsem to. Byla moje zemřelá maminka mým andělem strážným? Od té doby si myslím, že mezi nebem a zemí něco je, čemu my obyčejní smrtelníci nerozumíme.
Tak Vás všechny zdravím a přeji všem hodně zdravíčka!!!!

Andělská poradna – Sněženčin příběh…

Všechno to začalo jednoho podzimního, deštivého večera. Tma byla neproniknutelná, déšť tak prudký až zraňoval. A chlad. Všude jen chlad…Ten večer mě navštívil poprvé. Neviděla jsem ho, jen vnímala. Michael, duch plný zoufalství. Navštěvoval mě a temnota jeho duše se přenášela na můj život. Modlila jsem se ze něj, nechávala jsem za jeho duši sloužit mše. Nezdálo se ale, že by mu to nějak pomáhalo. Tak ubíhaly měsíce, roky, jednoho dne se mi dostala do rukou kniha o Andělech od jisté anglické spisovatelky. Na zadní stránce byl její kontakt. Napsala jsem jí celý Michaelův příběh, plynuly týdny a žádná odpověď, natož pomoc, nepřicházela.

Jednoho večera, když jsem se uložila ke spánku, cítila jsem, jak někdo stojí u mé postele. Byl to Michael. Mohla jsem vidět každičký detail jeho tváře. Vklouzl ke mě a já ho k sobě tiskla a on se tiskl ke mě. Voněl deštěm a cigaretovým kouřem. Plakali jsme. Vyprávěla jsem mu o velikosti Boží lásky a milosrdenství, popisovala jsem mu podrobně Království nebeské. A ono to vše vyvstávalo před mýma očima, jako bych to opravdu prožila. Slíbila jsem mu, že bude vše v pořádku. Že se musí jen odpoutat od tohoto světa a s vírou v Boží lásku jít za světlem. Nakonec jsem usnula.

Ráno jsem se probudila, ale Michaela jsem neviděla ani necítila. Jen jsem dostala jakýsi “vzkaz” že šel za světlem.  Za několik dní jsem dostala dopis od paní spisovatelky. Psala ho v den, kdy mě Michael navštívil u mého lože. Psala, že mi posílá na pomoc anděla a že mám Michaelovi říci o Boží lásce a milosrdenství, o kráse nebeského Království, že se má odpoutat od světa a s vírou odejít za světlem. Pochopila jsem, že tehdy mluvil anděl skrze mě. Já byla jen nástroj. Proto jsem vše viděla tak, jako bych to prožila – viděla jsem andělovýma očima. Dodnes se za Michaela modlím a těším se, až se s ním na druhé straně opět setkám.

Tento zážitek se ztracenou duší a s andělem Poslem mě natolik zasáhl, že jsem se rozhodla zasvětit se zcela Bohu a jsem nyní čekatelkou na věčné sliby. Autorka tohoto příběhu si nepřeje být jmenována.

Láskyplný příspěvěk, který mi předala paní S. A.

Už je tomu 16. let, co mi zemřel manžel. Nikdy jsem neinklinovala k duchovnu, ale přesto jsem věřící. Má maminka mi vždy říkala, že je Václav (tak se jmenoval) nade mnou a až mi bude nejvíce těžko, tak se mi zjeví. Před 5 lety jsem podstoupila náročnou operaci a ležela jsem na jednotce intezivní péče. Ani jsem nevnímala jestli spím nebo bdím, ale skutečností bylo, že k posteli přišel Václav a s pomocí Andělů mě přenesl do nádherných vzpomínek našeho manželství. Srdíčko mi silně bušilo a já ani nevěděla, jestli jsem ještě na Zemi nebo jestli jsem už nahoře s Václavem. Ale řekl mi, že ještě nepřišel můj čas a jen mu Anděl dovolil přijít ke mě a láskyplně mě obejmout. Mojí dceři lékaři pak řekli, že jsem byla v ohrožení života. Vaše čtenářka.