Příběh nejmenované čtenářky z tajuplného setkání s maminkou.

Ahojky všichni!
Nevím, jestli můj příběh patří mezi andělská povídání, ale přesto se chci podělit se všemi o můj zážitek. Mám astma a přede dvěma lety na jaře jsme doma malovali. Byl typický konec dubna – všechno kvetlo, jeden den bylo hezky a další den foukal vítr. Byl před námi víkend a mně nebylo dobře, špatně se mně dýchalo. Ale přišla vnučka s přítelem a my jsme se všichni pustili do úklidu po malování. Dýchalo se mně stále hůř a hůř. Z neděle na pondělí k ránu jsem měla sen, ze kterého jsem se probudila udýchaná a spocená. Zdálo se mně o mé mamince, která už není mezi námi. Vedla mně za ruku k lékaři, došla tam se mnou a posadila si mně v čekárně na klín a říká: “Neboj se ničeho, jen jí řekni, ať Tě hned vezme, všechno bude dobré!” Posadila jsem se na posteli a už jsem neusnula a ráno jsem se vydala s manželem na alergologii. Šel se mnou, protože mně bylo opravdu hrozně! Nohy jsem měla jako z tvarohu a nemohla jsem ani mluvit, hned jsem se zadýchala. Říkala jsem si, že mně lékař naordinuje ambulantně jednu nebo dvě infuze a bude vše v pořádku, tak jako už mnohokráte předtím. Dorazili jsme tam, čekárna byla plná lidí. Sestřička mně viděla, našla moji kartu a hned jsem byla u lékaře. Ten poslouchal a poslouchal moje průdušky a pak zavolal Rychlou záchrannou pomoc a tak jsem se ocitla na JIPU naší nemocnice. Nesměla jsem vstávat, jen ležet, málo mluvit. V úterý na večer se mně udělalo tak špatně, jak nikdy v životě předtím. Poslední slova, která jsem řekla byla, že to je můj konec, že se udusím! Ohromná bolest na prsou a nadechnout se? To nešlo! Pak jsem se probudila, nevím za jak dlouho. U mé postele stál lékař a sestřičky a moje první slova byla: “Maminka mně říkala, že to bude dobré” Všichni se začali smát. Nevím, co si mysleli, ale mně bylo jasné, že maminka má vždycky pravdu a že to teď už bude v pořádku. Druhý den vyšetření na CT potvrdilo oboustranou plicní embolii. Trvalo to sice ještě skoro pět neděl, než jsem byla propuštěna domů z nemocnice, ale přežila jsem to. Byla moje zemřelá maminka mým andělem strážným? Od té doby si myslím, že mezi nebem a zemí něco je, čemu my obyčejní smrtelníci nerozumíme.
Tak Vás všechny zdravím a přeji všem hodně zdravíčka!!!!