Andělská poradna pro vaše příběhy je pro vás otevřena.

Přečtěte si andělsky laděný příběh ze setkání s andělem.

Milé stránky, velmi jsem uvítala odkaz do Andělské poradny, protože bych se také chtěla  s Vámi podělit o svůj prožitek, který jsem měla v roce 2007. Setkala jsem se nádhernou andělskou energií a do dneška si neumím vysvětlit, jak je možné, že právě mě navštívil Anděl. Ale vše Vám napíšu pěkně popořádku. O loňských vánočních svátcích jsem se na stránkách dočetla, že Měsíc bude v Raku a na Štědrý den dokonce nastane Úplněk. Rok 2007 jsem prožívala hekticky a hodně jsem řešila svůj osobní život, protože jsem se cítila osamělá a byla jsem unavená a smutná. Ale příchod Ježíška jsem toužila prožít v lásce a harmonicky. Večer před Štědrým dnem jsem ulehla ke spánku, pomodlila se a klidně jsem usnula. V noci  mi do snu vstoupil nádherný bílý Anděl, vzal mě za ruku a já jako vánek vzlétla k oblakům. Anděl mi sdělil, abych neměla strach, že jsem dítě boží a mám se každý večer pomodlit a poprosit si k nebesům o seslání láskyplného partnera a vše pak už odevzdat Boží vůli. Poté mě zavedl zpět do pozemského domova a já se hned probudila, podívala jsem se na budík, na kterém hodiny ukazovaly půl čtvrté ráno. Anděla jsem opravdu poslechla, změnila jsem svůj životní styl a svá trápení jsem odevzdala nebesům. Každý večer před spaním se pomodlím a věřte mi, že se cítím lehce a zase jsem šťastná. Anděl mi moc pomohl a já každodenně děkuji za pomoc tam nahoru, kde je říše Andělů a Bůh. Ale přiznám se Vám, že se mi toto setkání neustále vrací do myšlenek, Anděl se mi už nezjevil, ale já cítím, že je stále se mnou. Vaše čtenářka.

Pěkný příběh, který mi napsala paní J.K.

Dobrý den paní Jitko,

Píšu na téma  povídání s anděli a malém dítěti v nás – vnitřnímu vedení – intuici. Musím říct, že jsem to už zažila a bylo to tak intezivní, že se to nedalo neuposlechnout. Bylo to při úmrtí mého tchána, kdy jsem 3 dny byla v propojení  ( nevím, jestli to tak můžu říct, já to tak cítila ) a věděla jsem, že musím odejít ze stávající práce. Všichni lidičky, kteří mě měli rádi mi radili, abych si nejdřív našla místo a pak až odešla. To je cesta rozumem, ale ne citem. Tehdy jsem doopravdy poslechla intuici a ne rozum, který samozřejmě říkal, ať to nedělám. Vždyť nemám žádnou jistotu atd…..Naštěstí mám hodného manžela, který mě podpořil, i když jsem vypadala pro okolí jako blázen, tak jsem tak učinila. Ještě než mi skončila výpovědní doba, nabídla se mi práce, kterou jsem si nahoře “objednala”. Všechno zapadlo tak, jak mělo být a já jsem VĚDĚLA, že je to tak dobře, bez jakýchkoliv pochyb. To samé se mi naskytlo při změně nového pracovního místa – po 3 letech, kdy jsem slyšela – cítila, že to místo mám vzít, že to je výzva, že to je to pravé. A rozum mi opět říkal, vždyť tady jsi v klidu – je ti tu dobře – nemusíš se už nic učit – máš tu pohodlí. Ale intuice – jen to vezmi, je to o růstu…..Takže jsem to, i když s velkýma obavama přijala. A sama jsem si říkala, tak já jdu do práce, kde se bojím, abych to zvládla, přitom tady je mi dobře. Zní to asi nerozumně, ale intuici poslouchám a vím, že se mi to vždycky vyplatilo. Na strážné andělé věřím hodně. I si s andělíčkama povídám, pro mě samomluvou, protože tu schopnost slyšet je nemám, ale věřím, že když je poprosíme, tak nám rádi pomůžou. Vaše stránky se mi moc líbí a přeji pěkný den.

Příběh od Afrodity

Ahoj všem lidičkám na naší planetě.

Už od dětství jsem měla pocit, že snad ani nepatřím do tohoto světa. Jako malá jsem se každý večer modlila malou modlitbičku; Andělíčku můj strážníčku… Často jsem bývala u babičky, která mi o andílkách tak kouzelně vyprávěla, a i ona se modlila vždy před spánkem; Otčenáš. Děda už dávno odešel tam, kam vede poslední cesta s Andělem. Ale proč to vše píšu? S babičkou Toničkou jsem měla moc krásný vztah a nejen v dětství, ale i v dospělém věku jsem zažila párkrát setkání s Andělem. Vždy jsem si říkala; sním nebo bdím? Ale ne, byla to skutečnost a já vím, že Andělé mají nádherná křídla a dokáží nás i láskyplně pohladit. Je to jako když Vás po tváři zašimrá jemné peříčko. Moje babička už také odešla se svým Andělem na druhý břeh, ale já vím, že i s mým tatínkem jsou na nebesích a když je potřebuji, sešlou mi hřejivé paprsky nebo mi vplují do krásného snu. Před spánkem se stále modlím malou modlitbičkou z dětství a Andílky si volám o pomoc, když je jich zapotřebí. Prosím i Andílky strážné mých dětí, aby je na jejich pouti životem opatrovali. Tak to je můj příběh… A má přezdívka? Afrodita