Při povídání s anděly vám dnes povím jeden příběh:o)

Při povídání s anděly vám dnes povím jeden příběh:o) Je to již dávno, ale zase ne tak daleko, kam nelze dohlédnout, tiše vešel Anděl do malé komůrky, ze které vycházel velký nářek. V malé komůrce ležel zhroucený človíček a stále jen a jen naříkal nad svým poutnickým životem, který se mu zdál tak opuštěný, prázdný, beznadějný, ale také nad svými problémy, kterým nechtěl odhalit závoj, protože se bál podívat životu do tváře, bál se vzdát své pohodlnosti, aby mohl problémy začít řešit. Najednou nářek v okamžiku utichl, když Anděl přistoupil blíže k lůžku. Jen tiše stál a zářivým dotekem andělských křídel ukázal človíčkovi cestu. Jestli se domníváte, že Anděl přišel vyřešit človíčkovo problémy, které si svými kroky bez ponaučení způsobil, pak se ale mýlíte:o)…Jen ta komůrka už nebyla tak malá a tmavá, protože jí prosvítilo andělské světlo, jen ten človíček přestal naříkat, protože se probudil a pochopil, jak má světlo udržovat při životě, aby už nikdy v srdíčku nezhaslo a v komůrce opět nenastala tma:o) A ten závoj utkaný z negativních myšlenek pěkně rozpustil a pustil se opět do práce. A jaké plyne z toho ponaučení?:o)Největším bohatstvím je vědomí lásky, kde je vědomí lásky, tam je i světlo. A toto bohatství je uvnitř každého z nás:o)

S láskou pro vás napsala vaše Jitka Bártová a s láskou vaši Andělé.