Pěkný příběh, který mi napsala paní J.K.

Dobrý den paní Jitko,

Píšu na téma  povídání s anděli a malém dítěti v nás – vnitřnímu vedení – intuici. Musím říct, že jsem to už zažila a bylo to tak intezivní, že se to nedalo neuposlechnout. Bylo to při úmrtí mého tchána, kdy jsem 3 dny byla v propojení  ( nevím, jestli to tak můžu říct, já to tak cítila ) a věděla jsem, že musím odejít ze stávající práce. Všichni lidičky, kteří mě měli rádi mi radili, abych si nejdřív našla místo a pak až odešla. To je cesta rozumem, ale ne citem. Tehdy jsem doopravdy poslechla intuici a ne rozum, který samozřejmě říkal, ať to nedělám. Vždyť nemám žádnou jistotu atd…..Naštěstí mám hodného manžela, který mě podpořil, i když jsem vypadala pro okolí jako blázen, tak jsem tak učinila. Ještě než mi skončila výpovědní doba, nabídla se mi práce, kterou jsem si nahoře “objednala”. Všechno zapadlo tak, jak mělo být a já jsem VĚDĚLA, že je to tak dobře, bez jakýchkoliv pochyb. To samé se mi naskytlo při změně nového pracovního místa – po 3 letech, kdy jsem slyšela – cítila, že to místo mám vzít, že to je výzva, že to je to pravé. A rozum mi opět říkal, vždyť tady jsi v klidu – je ti tu dobře – nemusíš se už nic učit – máš tu pohodlí. Ale intuice – jen to vezmi, je to o růstu…..Takže jsem to, i když s velkýma obavama přijala. A sama jsem si říkala, tak já jdu do práce, kde se bojím, abych to zvládla, přitom tady je mi dobře. Zní to asi nerozumně, ale intuici poslouchám a vím, že se mi to vždycky vyplatilo. Na strážné andělé věřím hodně. I si s andělíčkama povídám, pro mě samomluvou, protože tu schopnost slyšet je nemám, ale věřím, že když je poprosíme, tak nám rádi pomůžou. Vaše stránky se mi moc líbí a přeji pěkný den.